Trh, Asanuri

Je dávno známá pravda že trhy, tržiště, markety, bazary jsou zajímvá, fotogenická místa. Ideálně trhy „lokální“, ne stánky pro turisty. Člověk se tu setká s realitou (je třeba mít na paměti, že co je pro jednoho autentické, romantické je pro druhé každodenní nesnadnost života), vidí spoustu věcí, cítí spoustu vůní a občas ochutná to co ani netušil že existuje.

A proto že jsme jich už pár navštívili, já nacvakal pár obrázků, postupně budu posílat ven.

Pokračovat ve čtení →

Stříhání ovcí v Tusheti, Girevi

(English version follows)

Jak jsem už prozradil, zúčastnil jsem se jako fotograf projektu Czech Development Agency a Caritas Czech Republic in Georgia, v hornatém kraji Gruzie, v Tusheti.

Projekt měl za cíl naučit místní farmáře a pastýře používat moderní techniku při stříhání ovcí. Lektorkou byla Stefanie Kauschus, žena která se stříháním ovcí a výukou živí po celém světe. A také je autorkou knihy. První dva dny jsme strávili ve vesnici Girevi, další  v Chigho. Program byl na obou místech podobný, naučit se důležité části nástrojů, jejich sestavení, nastavení, údržbu a následně samotné stříhání.

Zde pár fotek z Girevi…

As I have already revealed, I participated as a photographer at the joint project of the Czech Development Agency and Caritas Czech Republic in Georgia in Tusheti.

Aim of the project was to teach local farmers and shepherds modern sheep shearing techniques. The lecturer was Stefanie Kauschus, a woman who earns her living by sheep shearing and by teaching it all around the world. And she wrote a book about it too. The first two days we have spent in the village “Girevi”, another in “Chigo”. The program was similar in both places – learning about important parts of the tools, assembling them, setting them up, their maintenance and then finally the shearing itself.

Here are some pictures from Girevi …

Pokračovat ve čtení →

Ovčí sýr / sheep’s cheese…

(English version follows)

V kraji Tusheti jsem byl fotit reportáž ze společného projektu Czech Development Agency a Caritas Czech Republic in Georgia.
Cílem projektu bylo naučit místní farmáře současné metody stříhání ovcí a dopomoci jim tak získávat vlnu vyšší kvality.
Lidé tohoto kraje tradičně využívají vlnu k výrobě oděvů, koberců a dalších věcí – snad jim tento projekt pomůže zlepšit i možnost se uplatnit na celosvětovém trhu s vlnou.
Během práce na tomto „úkolu“ se samozřejmě odehrálo i mnoho menších příběhů a zde je jeden z nich – výroba ovčího sýru…

Tusheti region – I went there to capture joint project of Czech Development Agency and Caritas Czech Republic in Georgia. The aim of the project was to teach local farmers current methods of sheep shearing and help them to obtain a higher quality wool.
People from Tusheti region traditionally use the wool to produce clothing, carpets and many other things – hopefully this project will help to improve their ability to reach the global wool market.
While working on this „task“, of course, I have witnessed many smaller “stories” to happen and here is one of them – making a sheep’s cheese..

Historický vlak…

V Gruzii je městečko Boržomi, nebo Borjomi chcete-li. Krom toho že u něj leží jeden z největších národních parků v Evropě (Bordžom-Charagaulis erovnuli parki), je také známé svou minerální vodou…

Jedním z programů pro turisty je jízda historickým vlakem. Vlak je z roku 1966… i když je to tak trochu lež. On to totiž není žádný speciální historický vlak. On je to prostě normální vlak který jezdí mezi Borjomi a Bakuriani. Dvakrát denně tam a zpět. Zajišťuje levné, dostupné spojením mezi dvěma městy a vesničkami mezi nimi. Místní jezdí za 1GEL, turisté 2GEL (aktuálně necelých 20CZK…). Jedete přes dvě hodiny krásnou krajinou. Vagónky mají otevřené plošinky ze kterých je krásný rozhled. A když „průvodčí“ zjistí že jste z České republiky / Československa… možná vás bude čekat překvapení. Budete moct chvíli jet v kabině lokomotivy. Mašinky jsou totiž od nás. V roce 1966 jich dostali 12 a 6 z nich stále jezdí. Každý den. V létě, v zimě. A mimochodem, součástí trati je most přes řeku který projektoval Gustave Eiffel (jo, ten s tou věží)…Pokračovat ve čtení →

Domov…

Dle předpokladu při cestě přemýšlím… kde se nalézá domov? Je v místě, ve věcech, v těch dvou batozích nebo v lidech?

(Starý) neopouštím, jen vyrážím do jeho (nové) části.

Vítejte v poušti…

První fotka roku 2018. Focena 4.1. večer. Vlastně ještě nyní váhám, patří-li sem. Ale ano… příběh má. Pořízena je na… „dělnické ubytovně“ v Mladé Boleslavi kam jsem se, díky jistým okolnostem a z jistých důvodů vydal, vědom si luxusu nenutnosti a plné dobrovolnosti tohoto kroku, pracovat.

Občas slýchám o krocích mimo komfortní zónu, a že život je takový jaký si jej člověk udělá. Neříkám že to není pravda, že to (nikdy) neplatí. Jsem si ale také vědom, že vždy záleží na straně stolu u které člověk sedí – že ne všechny karty jsou rozdány „fér“. Jsem zvědav dozvím-li se, pro kolik kolegů je tohle místo kde chtějí být a život který chtějí žít.

Ano, jsem si vědom svého luxusu, svého štestí na pozoruhodné lidi které jsem potkal, svého štěstí na pár přátel kolem mne.

Vítejte v poušti… máte jen vlastní ruce a to co máte v malém batohu na zádech.